Vítej! Mé jméno je David Kovář a je mi 20 let. Má studijní cesta započala v mých 15 letech, kdy jsem jednoho dne v průběhu uklízení pokoje zakopl o podcast na téma argumentačních faulů a následně o YouTube záznam přednášky Petra Ludwiga z kanálu Deep Talks na téma kritického myšlení.

Přednáška mě tehdy nadchla natolik, že jsem se rozhodl objednat si promovanou knihu Konec prokrastinace, kterou Petr napsal. Zpočátku jsem se do knihy tolik neměl, protože jsem byl zvyklý číst hlavně sci-fi a fantasy romány, a tak chvíli zela na stole pod vrstvou prachu, dokud jsem se nerozhodl, že ji teda doopravdy přečtu.

Kniha mě tenkrát fascinovala – byla jednoduchá na přečtení, nebyla dlouhá, byly tam praktické tipy a všechny koncepty tam byly jednoduše vysvětlené. Což jsem pochopitelně jako mladý kluk, který ani nevěděl, že existuje nějaký „neokortex“, „limbický systém“ nebo „plazí mozek“, ocenil.

Díky této zkušenosti se ve mně vykřesala jiskra a díky Petrovým doporučením na další knihy jsem se pomalu stal vášnivým odběratelem nakladatelství Jan Melvil Publishing. Od něj jsem poté pronikl do tajů spánku skrze knihu Proč spíme od Matthew Walkera, nahlédl jsem do sítě fixního a růstového nastavení mysli od Carol Dweck a zjistil jsem, proč je celkem fajn dělat si poznámky – podle Sönke Ahrense v knize Jak si dělat chytré poznámky.

Od té doby jsem přečetl desítky knih zaměřených na široké spektrum témat – od psychologie, neurovědy, statistiky, zdravého životního stylu a stárnutí, přes seberozvoj, time management, mezilidskou komunikaci a podnikání, až po vesmír, astrofyziku, cirkadiánní rytmus, genetiku, návyky a finanční gramotnost.

Zároveň jsem si díky již zmíněné knize Jak si dělat chytré poznámky začal z většiny informačních pramenů tvořit výpisky. V průběhu čtyř let jsem si tak nastřádal přibližně 3 000 poznámek, jejichž rozsah se pohyboval od 30 až po více než 500 slov.

Poznámky jsem si nevytvářel jen z knih, ale také z podcastů, které se postupně staly nedílnou součástí mého života. Kromě již zmíněného Deep Talks od Petra Ludwiga jsem si oblíbil například The Science of Everything Podcast od Jamese Fodora, The Genius Life od Maxe Lugavereho, Kanárky v síti od Alex Alvarové a Josefa Holého, Institut moderní výživy od Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře a především Brain We Are od Vojty Hlaváčka a Jiřího Kryštofa Jarmara – podcast, který se pro mě stal největším zdrojem inspirace.

Jak plynul čas, vášeň pro studium a fascinace objevováním světa mě naprosto pohltily. Vstřebával jsem informace z knih, podcastů, YouTube kanálů, webinářů a kurzů a aktivně nad nimi přemýšlel. Neuvěřitelně mě bavilo, když jsem začal chápat složité koncepty toho, jak svět kolem nás funguje. Ještě více mě ale těšilo tyto koncepty zjednodušovat a předávat lidem kolem sebe ve srozumitelné podobě, prodchnuté metaforami, analogiemi a podobenstvími.

Lidé se ale pro mě postupem času stali určitým kamenem úrazu. Ve svém okolí jsem totiž nenacházel nikoho, kdo by sdílel stejnou vášeň pro poznání a vědomosti. Cítil jsem se osaměle, a tak ve mně vyklíčila naděje, že podobně smýšlející lidi potkám na vysoké škole. Věřil jsem, že když na sobě budu dostatečně pracovat, podaří se mi dostat do společnosti lidí, kteří svět vnímají podobně.

Během této doby jsem se kromě studia a zdravého životního stylu věnoval také tvorbě obsahu na sociální sítě. Sdílel jsem příspěvky, které mi přišly hodnotné, a pracoval jako copywriter pro AIInstitute. Právě tato práce, kde mým hlavním úkolem bylo sledovat aktuální dění v oblasti výpočetních technologií – zejména umělé inteligence –, mi ve spojení se zaměřením mé odborné střední školy (moderní informační technologie) otevřela hlubší vhled do světa AI. Ještě předtím jsem absolvoval několik kurzů zaměřených na programování v jazyce Python, konstrukci neuronových sítí, práci s daty a principy strojového i hlubokého učení. Díky tomu se mi podařilo udržet se na vlně vývoje umělé inteligence už od jejích počátků a nadále skrze ni rozvíjet projekty, na kterých jsem pracoval, a vědomosti, které jsem vstřebával.

V průběhu studia a hledání komunity se mi podařilo – těsně po skončení třetího ročníku střední školy – kvalifikovat do privátní mentoringové skupiny zaměřené na osobní rozvoj, podnikání a leadership. Díky tomu jsem poznal svou mentorku a dostal se do silné komunity ambiciózních lidí, kde jsem se naučil (a stále se učím) pozitivnímu růstovému nastavení mysli, principům leadershipu, mezilidské komunikaci, podnikání, sebelásce, emoční inteligenci a především tomu, jak život doopravdy žít, a ne jen přežívat.

Začal jsem se účastnit seminářů, konferencí a dalších týmových akcí zaměřených na seberozvoj a podnikání. Tyto zážitky ve mně znovu zažehly naději a probudily mou vnitřní vášeň. A díky mé mentorce jsem i vlivem poznávání sebe samého objevil, co mi v životě dává opravdový smysl a v čem vidím opravdový úspěch – pomáhat lidem objevit a rozvíjet svůj potenciál skrze podnikání a seberozvoj v prostředí lidí, kteří chtějí žít život na plno.

Co pro mě ale bylo nejhodnotnější, bylo to, koho jsem mohl poznat. Díky všem těm lidem a převážně mé mentorce jsem získal energii jít dál. Naučil jsem se sebelásce, autenticitě snění, disciplíně, konzistenci a soustavnosti, což mi pomohlo i například v mém studiu španělštiny, které jsem započal na konci druhého ročníku. Po osvojení základů skrze kurz v aplikaci Babbel jsem začal číst španělské články z BBC Mundo, poslouchat podcasty Duolingo Español a koukat na seriály a videa ve španělštině. Díky tomu jsem se naučil ve španělštině číst, psát, poslouchat a dokonce i něco mluvit.

V návaznosti na mou aktivitu v týmu a osobní zájmy jsem na střední škole připravoval prezentace na témata jako DNA, genetika, teorie obecné relativity, Hawkingovo záření, umělá inteligence nebo 3D biologické tiskárny. Skvělou příležitostí pak byla školou umožněná účast na semináři české marketingové společnosti, kde jsem měl možnost poslechnout si podnikatele a manažery působící na mezinárodní úrovni, s nimiž jsem si krátce mohl popovídat. Na semináři jsem navíc byl ve skvělé společnosti mého třídního Ondřeje Malého, Jana Doubka a Jana Černíka, kteří také sdíleli mnoho inspirativních názorů a myšlenek.

V tom období jsem se více spřátelil s Petrem Šefrnou, člověkem, který se stal mým fyzickým koučem a pomohl mi vnést řád do mé fyzické aktivity. Tu jsem tehdy provozoval už asi šest let, ale nikdy jsem neměl pevný plán ani konkrétní cíl. Právě Petr se mi stal inspirací nejen na posilovací úrovni, ale i na úrovni mentální. Protože stejnou měrou, jakou má velký biceps, je velká i jeho moudrost a úroveň přemýšlení.

Čím více času jsem trávil v podnikatelském prostředí, tím více jsem si uvědomoval, jak důležité je vystoupit ze své komfortní zóny, následovat své sny a přeměňovat myšlenky ve skutečnost. Už delší dobu jsem plánoval založit vlastní podcast, a s podporou svého týmu jsem tento sen proměnil ve skutečnost. Vznikl tak The Architect of Your Own Mind – podcast, který se stal ztělesněním mé vize a koncetroval mé hlavní zaměření – práci s naší myslí, jejíž změnou můžeme změnit svět. Pořídil jsem si vybavení, vytvořil si setup, naučil se pracovat s audiotechnikou a nahrál několik prvních epizod. Bohužel jsem však kvůli nadcházejícímu žákovskému projektu a následné maturitě na mé střední odborné škole musel podcast pozastavit.

Hlavní pozorností v době mého čtvrtého ročníku se stal závěrečný projekt, jehož tématem byla aplikace pro generování citátových příspěvků. Cílem mé aplikace bylo automatizovat tvorbu příspěvků na sociální sítě za využití API několika nástrojů umělé inteligence a několika programovacích jazyků, jimiž jsem aplikaci sestavil do finální podoby. Aplikace se následně stala mým hlavním zdrojem obsahu pro instagramový účet @mindversequotes.

Během tohoto náročnějšího období se mi i naskytla několikrát příležitost přednášet před desítkami lidí na biologii produktů souvisejících se zdravím a udržitelným zemědělstvím. Témata sahala od proteinů, aminokyselin a antioxidantů přes nenasycené mastné kyseliny až po DNA a genetiku.

Paralelně s tím jsem vystupoval jako řečník na přednášce s mým učitelem na téma umělé inteligence pro normální lidi. Také jsem vyrazil na dvoudenní workshop do Prahy pořádaný společností AIInstitute, kde jsem měl opět možnost naučit se nové přístupy k práci s moderními technologiemi a seznámit se s dalšími zajímavými lidmi – jmenovitě realiťáky, podnikateli a odborníky na umělou inteligenci.

Navzdory všemu se mi podařilo úspěšně obhájit žákovský projekt a složit maturitu. Před nástupem na vysokou školu Západočeské univerzity v Plzni, ekonomické fakulty oboru informační management, jsem si vydělávat na brigádě gastronomického zaměření, které jsem si i přes větší tlak zvolil záměrně s cílem rozbíjení zdi mých komfortní zón. Z čeho jsem mě ale velkou radost, bylo to, že spolu s tím, jak úspěšně skončila má střední odborná škola jsem mohl úspěšně zahájit pokračování svého podcastu.

Jak jsem říkal, mým hlavním smyslem je pomáhat lidem objevit a rovzíjet jejich potenciál skrze seberozvoj a podnikání. Díky mé mentorce a komunitě, z níž přebírám inspiraci, vzdělávám se a učím se od úspěšných lidí, svůj smysl mohu převádět do reality. Ať už je to skrze podcast, příspěvky na sociálních sítích nebo komunitu, kde lidé mohou být opravdoví, kde si mohou jít za svým snem, rozvíjet se a žít život na plno s lidmi, se kterými to stojí za to.

Jestli tě má cesta zaujala a sdílíš podobné hodnoty, můžeš mi napsat a připojit se ke mně na mé cestě Architekta vlastní mysli. Člověkem, který umí spravovat svou mysl tak, aby fungovala pro něj, nikoli proti němu.